Boazodoalli

Mávssolaš friddjavuohta

– Gal hal duođas galggalii bargat iežá bargguid, smiehtada Elisabeth Vannar. Muhto dása mon liikon, ja anán árvvus dan friddjavuođa maid dat addá. Divrras friddjavuohta.

Skuollá lea Badjelánnda ja Sárega našunálapárkkaid ráji nalde. Dáppe leat Sirges čearus gárddit gos sii suoidnemánus juohke jagi merkot misiid. Gollá nuo váhku dasa, ja árbevirolaš suohpana sadjái leat dál buohkain stávrrát main geažis lea giella. Dainna de galget giellat daid unna miesážiid. Ii ovttasge leat lohpi suhpodit gárddis. Lea ráfálaš bargu ja bohccot eai ruohta gárddis.

Vaikko vássán dálvi leai heittot de leat goit Per Anddes ja Elisabethas miesit mearkut. Máná guovttis Sánnás ja Ándárisas lea maid stávrrát. Eanaš boazodoalloveagain lea dievddus dahje nissonis bargu, ollesáigái dahje oasseáigái. Muhto Per Andde ja Elisabeth bargaba dušše bohccuidisguin. Elisabeth muitala son leai geahččalan heivehallat boazodoalu fásta bargguin. Muhto dat ii menestuvvan.

– Loahpas in máhttán váldit sadjásaš barggu ge. Dat ii hiehpan dása.

Muhto eaba soai oro šurrame. Ja eaba váidal mange.

– Jus lea juoga masa liikot de bidjá dasa buot návccaid. Ja elle unnániin. Munno eallin lea eaŋkil, dadjá Elisabeth.

Soai rahčaba mannat dakkár eallindásis man dábálaš ruoŧŧelaš ii niegus livččii jáhkán leat vejolaš. Mašiinnat mat sis leat leat guhkkin eret ođđasat. Muohtavuojánat leat boarrásat, ja Per Andde golaha olu áiggi garašeš gos son dikšu ja divoda daid.

Dalle go mánát leigga unnit ja váhnen guovttis fertiiga mannat meahccái de siessá ja áhkku suitiiga mánáid, muitá Elisabeth. Sudno haga gal ii livčče doaibman. Elisabethii rievddai eallin sakka. Go son ii lean šaddan boazodoalu birrasis de leai eallinvuohki álggus amas sutnje.  Muhto son mearridii bidjat návccaidis dasa ja oaidnit doaibmá go. Ja dan bálgá mielde son ain johtá.

Skuollá lea Sárega davvegeažis. Luksa guvlui lea máŋga baskkes vákki mat mohkohallet várregáissiid gaskkas. Geasi áiggi doppe álo leat turisttat mat vázzet vággevuođuid gos eai gávdno bálgat. Vaikko eai leat stuorra mearit turisttat sii máhttet dagahit biliid, dadjá Per Andde. Suoidnemánus, jur dalle go boazu álgá guohtut ja buoidut, dat dávjá ráfehuvvá.

Vára man son oaidná, dál go guovlu lea šaddan máilmmiárbin, lea ahte dat šaddá bivnnuhis báiki, erenoamážit geasi áiggi. Sii gal mielas livčče olis muddemis ja ráddjemis vázzi turisttaid johtima hearkkes báikkiin.

– Dálvvi áiggi, skábmamánus cuoŋománnui lea gal okta ja seammá, dadjá Per Andde. Muhto mon lean geasi áiggi oaidnán go turisttat johtet ealuin, jur nu go mii bargat. Dalle go sii bohtet vácci vággevuođuid mielde.

Go iđitbeaivváš liggegoahtá beassá eallu olggos gárddis. Mearka dasa ahte lea bures lihkostuvvan lea ahte báhcet unnán ruovgi miesit dalle go eallu vuolgá olggos. Eatnašat dain mannet eatnis mielde várreluohká bajás. Vannára vehkii vuordá dál lávvu gos besset borrat ja vuoiŋŋastit moadde diimmu ovdal go fas bidjet ealu gárdái.